Vyhláška č. 38/2022 Sb.: praktický průvodce kontrolou vytápění

Vyhláška č. 38/2022 Sb. je prováděcí předpis k § 6a zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Upravuje, jak se provádí kontrola provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání. V tomto průvodci shrnuji, co z ní plyne pro vlastníky budov, společenství vlastníků a správce – prakticky, bez paragrafového výkladu.

Zákon říká „co“, vyhláška „jak“

Povinnost samotnou ukládá zákon: vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí zajistit pravidelnou kontrolu systému vytápění se jmenovitým výkonem nad 70 kW. Kontrolu smí provést jen energetický specialista s oprávněním MPO. Za nesplnění hrozí pokuta až 200 000 Kč.

Vyhláška pak stanoví podrobnosti: lhůty, rozsah kontroly a náležitosti zprávy o kontrole. Plné znění najdete na zakonyprolidi.cz (vyhláška č. 38/2022 Sb.), zákon na zakonyprolidi.cz (zákon č. 406/2000 Sb.).

Koho se vyhláška týká

Rozhodující je jmenovitý výkon systému vytápění. Hranice je nad 70 kW a počítá se takto:

• sčítají se jmenovité výkony všech zdrojů tepla v systému – kaskáda tří kotlů po 30 kW má 90 kW,
• u bytových domů se počítají jen zdroje, které vytápějí více než jeden byt; etážové kotle se nesčítají,
• u budov napojených na dálkové teplo (CZT) se posuzuje přípojný výkon odběrného místa,
• druh zdroje nehraje roli – počítá se plynový kotel stejně jako tepelné čerpadlo.

V praxi jde o bytové domy se společnou kotelnou nebo předávací stanicí (orientačně zhruba od 15 bytů), školy, úřady, administrativní budovy, hotely i výrobní areály. Rychlé ověření nabízí test povinnosti.

Lhůty podle § 4

Vyhláška zjednodušila lhůty oproti dřívějšímu stavu. Platí:

• kontrola se provádí nejméně jednou za 5 let,
• u nového systému musí první kontrola proběhnout do 3 let od uvedení do provozu.

Starší lhůty 2, 3 nebo 4 roky podle výkonu či typu kotle pocházejí ze zrušené vyhlášky č. 194/2013 Sb. a dnes neplatí. Pro kontroly provedené ještě podle staré vyhlášky existuje přechodné ustanovení – podrobně ho rozebírám v článku Kdy je další kontrola vytápění.

Co kontrola obsahuje

Kontrola posuzuje systém vytápění jako celek, ne jen kotel. V praxi zahrnuje:

• dokumentaci a provoz – projekt, provozní záznamy, revize, údaje o spotřebě,
• zdroj tepla – stav a účinnost, u spalovacích zdrojů měření spalin,
• dimenzování – zda výkon zdroje odpovídá potřebě budovy,
• regulaci – schopnost systému přizpůsobit výkon běžným provozním podmínkám,
• rozvody a izolace – zejména v kotelně a technických prostorách.

Přesný rozsah a náležitosti zprávy stanoví vyhláška; ve sporných případech se vyplatí podívat přímo do jejího znění. Kontrola probíhá za běžného provozu, vytápění se nevypíná.

Výstup: zpráva o kontrole a zápis do ENEX

Specialista vypracuje zprávu o kontrole, která obsahuje výsledky kontroly a doporučení ke zlepšení energetické účinnosti. Zprávu zapíše do evidence ENEX (Ministerstvo průmyslu a obchodu). Vlastník dostane zprávu a má doklad, že povinnost splnil.

Co se zprávou dělat dál a jak číst doporučení, popisuji v článku Zpráva o kontrole vytápění: co s doporučeními.

Výjimky

Povinnost se neuplatní, pokud:

• budova je vybavena systémem automatizace a řízení, který splňuje zákonné požadavky,
• systém je předmětem smlouvy o energetických službách se zaručeným výsledkem (§ 10e zákona),
• jde o budovu zvláštního určení,
• zdroj slouží výhradně technologii a nevytápí budovu.

Výjimky jsou úzké a je potřeba je doložit. Více v článku Výjimky z kontroly vytápění.

Kdo kontroluje plnění

Dodržování povinnosti kontroluje Státní energetická inspekce (SEI). V Pracovním programu na rok 2026 počítá s kontrolami u vlastníků budov – přednostně u podnikatelů a na základě podnětů – a plánuje prověřit 540 zpráv energetických specialistů. Podrobněji v článku Pokuta za chybějící kontrolu vytápění.

Proč povinnost vůbec existuje

Pravidelné kontroly systémů vytápění vycházejí z evropské směrnice o energetické náročnosti budov. Jejím cílem je, aby větší systémy vytápění nebyly provozovány roky bez jakékoli zpětné vazby. Kotelna může fungovat bez poruchy, a přitom spotřebovávat zbytečně mnoho energie – protože je předimenzovaná, špatně nastavená nebo protože se po zateplení domu nikdo nevrátil k regulaci. Kontrola má takové situace odhalit a dát vlastníkovi konkrétní doporučení.

Co vyhláška neřeší

Vyhláška č. 38/2022 Sb. se týká energetické účinnosti, ne bezpečnosti. Neřeší tedy:

• revize plynových zařízení a jejich lhůty,
• servisní prohlídky kotlů podle výrobce,
• kontroly a čištění spalinových cest (kominík),
• průkaz energetické náročnosti budovy (PENB).

Všechny tyto povinnosti platí vedle kontroly vytápění a navzájem se nenahrazují. Přehled najdete v článku Kontrola vytápění vs. revize kotle vs. PENB.

Nejčastější otázky k vyhlášce

Platí vyhláška i pro kombinované systémy s větráním?

Ano. Vyhláška se týká systému vytápění i kombinovaného systému vytápění a větrání. U budov se vzduchotechnikou se proto posuzuje i to, jak spolu vytápění a větrání spolupracují.

Může kontrolu udělat naše servisní firma?

Jen pokud ji provádí energetický specialista s oprávněním MPO. Z praktického hlediska je výhodou nezávislý pohled: doporučení pak nejsou ovlivněna zájmem prodat nové zařízení nebo další servisní práce.

Platí vyhláška i pro rodinné domy?

Formálně ano, pokud by rodinný dům měl zdroj nad 70 kW. V praxi se to týká jen výjimečně velkých objektů.

Co si z vyhlášky odnést

1. Zjistěte součet jmenovitých výkonů zdrojů. Nad 70 kW máte povinnost.
2. Zjistěte, kdy proběhla poslední kontrola, případně kdy byl uveden do provozu nový zdroj.
3. Objednejte kontrolu u energetického specialisty MPO s předstihem, ideálně do otopného období.
4. Uschovejte zprávu a hlídejte termín další kontroly.

Připravuje se novela zákona o hospodaření energií i změna vyhlášky. Obsah průběžně aktualizuji.